Změny náhradního plnění v roce 2012
1. Celkový limit počtu náhradního plnění
Osoby TZP (ID III. stupně) lze započítat trojnásobkem dle vyhlášky pouze pro účely posouzení, zda má ZZP více než 50 % zaměstnaných OZP. Stejně se postupuje v případě výpočtu plnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (§ 12 vyhlášky 518/2004 Sb.). Do počtu potvrzení NP jednotlivému odběrateli, případně do ročního limitu 36násobku lze tyto osoby podobně jako u § 78 započítat jen jedenkrát. Jiný výklad nemá oporu v žádném ustanovení zákona ani vyhlášky, takto je konzultováno i MPSV ČR, viz též výklad na stránkách MPSV ČR.
2. Limit počtu potvrzení jednotlivému odběrateli
Uplatněním celkového ročního limitu vystavených potvrzení náhradního plnění v závislosti na počtu zaměstnaných OZP v předchozím kalendářním roce (36násobek průměrné mzdy) se nemění stávající omezení počtu zaměstnaných OZP, které si může jeden odběratel započítat od každého jednotlivého dodavatele typu ZZP (odstavec 2 § 18 citované vyhlášky stanovuje limit ve výši průměrného přepočteného počtu zaměstnanců odpovídajícího nejvyšší čtvrtletní hodnotě v daném roce – bez trojnásobku v případě osob TZP).
Pozn.: Je uvažováno o zrušení tohoto limitu od roku 2016
3. Sdružování kapacit náhradního plnění
Někteří výrazně obchodně zaměření ZZP v zájmu zvýšení své „kapacity“ NP iniciují vytváření sdružení – řetězců s dalšími ZZP, kteří disponují vyšším počtem zaměstnaných OZP a jejichž zákazníci nevyužijí celou kapacitu 36násobku počtu zaměstnanců se ZP. Novela zákona nezakazuje v zásadě takový postup, avšak z kontextu je zřejmé, že i v takovém případě je celkový roční limit vystavených potvrzení omezen hranicí celkového počtu OZP, zaměstnaných u ZZP v ČR, je tedy na rozdíl od praxe do roku 2011 konečným číslem.
Za bezpečný pro ZZP považujeme takový postup spolupráce, kdy
a) dochází k účetnímu zobrazení nákupu zboží a jeho následného prodeje s případnou marží u toho ZZP, jehož náhradní plnění si odběratel započítá do plnění dle § 81,
b) ZZP, jehož náhradní plnění si odběratel započítává, prokáže v evidenci svých vystavených faktur souvislost s tímto zápočtem,
c) zboží (služby, výrobky) nemusí projít fyzicky skladem nebo distribučním systémem ZZP, který vystavil potvrzení (při moderních formách prodeje tomu tak často není ani v běžných případech dodávek služeb, výrobků nebo zboží),
d) odpovědnost za dodávku a její úhradu (např. obchodní smlouva, dodací list, záruky za vady, fakturace, splatnost a evidence úhrady) musí být mezi partnery jednoznačně upravena tak, aby ZZP (zaměstnavatel jehož náhradní plnění si odběratel započte), byl schopen následné kontrole schopen prokázat vše, co zákon vyžaduje,
e) vzhledem k tomu, že zákon uznává náhradní plnění pouze za zaplacené dodávky, musí ZZP, který poskytl náhradní plnění (svým jménem a IČ) být schopen to prokázat ze své operativní a účetní evidence.
Pokud se přesto některý ZZP rozhodne vstoupit do komplikovaných právních vztahů spojených s udělením plných mocí pověřenému členu sdružení, případně upravujících odpovědnosti jednotlivých účastníků takového sdružení ve vztahu k operativní a účetní evidenci, doporučujeme velmi důkladně posoudit rizika, vyplývající s následné neschopnosti ZZP (jednotlivých členů sdružení) prokázat budoucí kontrole splnění podmínek dle bodů a) až e). Je třeba mít na zřeteli, že odběratel, zaměstnavatel, který by se stal v dobré víře „obětí“ neplatného potvrzení NP, se zcela logicky bude domáhat náhrady škody u ZZP, jehož jménem bylo potvrzení vydáno. Spory o platnosti plné moci by pak byly velmi komplikované.
4. S čím je nutno počítat do budoucna
MPSV ČR ani ÚP ČR v současné době pravděpodobně nemá kapacitu ani motiv a nebude se zabývat podrobnou metodikou dříve, než v závěru roku 2012, spíše až po jeho skončení. Lze však předpokládat intenzivní kontrolní činnost (koordinovanou mezi IP, úřady práce a celní správou) v roce 2013, při které již nebude možno zpětně korigovat zvolené postupy a evidenci. Zákon neupravuje způsob, jakým je povinen ZZP evidovat dodávky spojené s náhradním plněním, v praxi se bude zatím jednat o velmi individuální postupy, různě technicky náročné a sofistikované, dán je pouze okruh údajů, které bude nutno doložit budoucí kontrole.
Z hlediska legislativního procesu v předpokládané II. etapě sociální reformy a doladění definitivní podoby nástrojů podpory ZZP na „chráněném“ trhu práce (2013 – 14) je nutno mít na zřeteli, že velký počet případných kontrolních zjištění porušení zákona v § 81 – 82 by mohl být pověstným jazýčkem vah ve prospěch úplného zrušení náhradního plnění s plošným dopadem na většinu ZZP – návrh MPSV ČR z ledna 2011 se podařilo zvrátit jen s největším úsilím.
Stěžejní změna v aplikaci tohoto nástroje podpory zaměstnávání OZP se opírá o klíčový argument, který byl rozhodující při zmíněných jednáních s vedením MPSV ČR: náhradní plnění přestává být od roku 2012 „automatickou náležitostí“ obchodních vztahů, jak jej dosud chybně vnímá podnikatelské prostředí a domáhá se prokazování jakési „kapacity nabídky ze strany ZZP“. Kromě přímého zaměstnávání OZP a placení odvodů za neplnění je doplňkovým způsobem plnění, který může být využíván pouze v těch případech, kdy dodávka výrobku, služeb nebo zboží má užitek pro odběratele a přímý nebo nepřímý prospěch pro vznik a udržení pracovních míst u dodavatele – ZZP.
5. Co může každý sám, co lze doporučit ZZP ve vztahu k jejich zákazníkům
a) Udělat si bilanci, přehled zákazníků, u nichž lze předpokládat zájem o potvrzení NP. Vzhledem k tomu, že se zásadně mění role náhradního plnění – z automatického vystavování potvrzení „naslepo“ všem nebo většině zákazníků na cílené poskytování potvrzení adresných a objemově limitovaných těm zákazníkům, kteří o to projeví zájem, je nutné především zmapovat tento stav, očekávanou poptávku.
b) Postup a cesta k těmto informacím může být velmi individuální – od plošného oslovení se zpětnou vazbou (u velkého počtu stejnorodých klientů) až po individuální a osobní jednání (s VIP klienty, kteří tvoří páteř odbytu). Výsledkem může být kladné i záporné „saldo poptávky a nabídky“, rozvržené ročně nebo i čtvrtletně.
c) Je zpravidla nutné počítat i s rezervou na nové odběratele při růstu odbytu nebo změně podnikatelského plánu v průběhu roku.
d) Doporučujeme úvodem především své zákazníky jednoduše a srozumitelně informovat o povaze změn:
- Nově je stanoven limit uznatelných potvrzení NP, s nímž nebudou mít problémy ZZP s vyšším počtem zaměstnanců, je však nutno to uhlídat.
- NP není již samozřejmost, je to doplňkový způsob plnění povinného podílu, nikoli automatická doplňková „služba“ všech obchodních organizací jako dosud.
- Nejúčinnější a nejefektivnější pro odběratele je obklopit se spolehlivým okruhem dodavatelů z řad ZZP, u nichž NP přispívá ke stabilizaci a vytváření skutečných pracovních míst OZP.
- Pozor na „pružné kaskadéry“ z řad malých obchodních firem – ZZP, kterých je na trhu okolo 60% a které mohou vlivem malého počtu svých zaměstnanců se ZP vystavovat neplatná potvrzení, které nejpozději v roce 2013 napadnou kontroly ÚP ČR. Odpovědnost ponese odběratel, mnoho takových „účelových ZZP“, kteří dnes ujišťují své odběratele, že je vše v pořádku, to zabalí na konci roku 2012.
- Velmi účinné může být průběžné informování odběratelů o aktuálním stavu disponibilního počtu potvrzení NP a o čerpání vzájemné bilance (vzniká důvěra ve vzájemných vztazích = základ dlouhodobé spolupráce).
Dobrým dojmem působí též periodické informace určené VIP odběratelům, názorně demonstrující, jak vzájemná obchodní spolupráce přispívá ke kvalitě a stabilitě zaměstnání OZP, třeba na některém zdánlivě beznadějném příkladu OZP, který se postupně stal spolehlivým zaměstnancem.
