Tento portál přináší největší profesní sdružení ZZP
Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených
Svaz českých a moravských výrobních družstev

Jste zde

Odpovědi na časté dotazy – seminář 2012

Na semináři, který pořádala v Praze 2012 AZZP ČR, odpovídal za MPSV JUDr. Jiří Vaňásek.

Dotaz č. 1: Musí se vést evidence komu a kolik poskytnuto Náhradní plnění? Posílá se později někam?

O: Evidence poskytnutí náhradního plnění by být vedena měla (§ 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti), aby zaměstnavatel s více než 50 % zaměstnanci OZP z celkového počtu měl přehled o výši plnění, které poskytl za každou OZP. Evidenci není potřeba nikam zasílat, ale může být předmětem kontroly.

Pozn.: nová úprava od roku 2015 vyžaduje od dodavatele, aby zajistil evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele, dále cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna.

Dotaz č. 2: Musí být informace o náhradním plnění nějak uvedena na daňových dokladech? Případně jaký to má vliv, když jsme již vystavili fakturu bez této informace?

O: Informace o náhradním plnění zpravidla bývá uvedena na daňových dokladech, nicméně toto není zákonnou podmínkou. Jak je uvedeno výše, formu ošetření odpovědnosti v případě plnění povinného podílu zákon o zaměstnanosti zúčastněným subjektům nestanoví. Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci musí plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením (tj. v případě odebírání výrobků či služeb si může započítat jen dodávky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením a zároveň dodávky, které nejsou dodavatelem poskytnuty nad výše uvedené limity). Pro předcházení případných sporů v této oblasti lze doporučit smluvní ujednání odpovědností, práv a povinností mezi dodavateli a odběrateli.

Dotaz č. 3: Jak bude prováděna kontrola poskytování náhradního plnění (v návaznosti na 36 násobek průměrné mzdy) a jak budou sankcionovány případné nesrovnalosti?

O: Kontrola poskytování náhradního plnění bude realizována běžným způsobem jako doposud, tzn. na základě předložených daňových dokladů. Kontrola bude prováděna ve vztahu k odběrateli, tj. zda dodavatel neposkytoval „náhradní plnění“ nad stanovený limit. Jedním s kritériem kontroly bude současně přepočet poskytnutého náhradního plnění na jednu OZP.

Dotaz č. 4: Který orgán bude provádět kontrolu, že nedošlo k překročení 36násobku pro náhradní plnění?
O: Státní úřad inspekce práce.

Dotaz č. 5: Jakým způsobem se bude rozpočítávat náhradní plnění mezi odběratele? Je to povinné rozdělit rovnoměrně podle faktur nebo se můžeme rozhodnout, že někomu dáme více a někomu nic?

O: Dodavatel se sám rozhodne, komu a v jakém objemu poskytne dodávky pro účely „náhradního plnění“, a takovouto dodávku uvede v evidenci dle § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

Dotaz č. 6: Je poskytovatel náhradního plnění povinen uzavírat s odběrateli dohody? Lze v těchto dohodách sjednávat smluvní pokuty? Existuje nějaký vzor takové dohody?

O: Zákon neukazuje takovou povinnost, je to na rozhodnutí obchodních partnerů - viz dotaz č. 5.

Dotaz č. 7: Je pravda, že náhradní plnění od r. 2013 se bude moci poskytovat pouze na vlastní výrobky a ne na nákup a prodej apod.?

O: Není. Způsob náhradního plnění se nemění. Omezila se jen maximální výše poskytnutí za jednu OZP.

Dotaz č. 8: Je pravdou, že náhradní plnění nebudou moci poskytovat občanská sdružení a o.p.s.?

O: Ne, náhradní plnění může poskytovat každý, kdo zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců.

Dotaz č. 9: Máte nějaké obecné informace, jestli nastane nedostatek možností náhradního plnění?

O: Nemáme. Náhradní plnění je jednou z možností plnění povinného podílu. Další možností je přímé zaměstnávání OZP nebo odvod do státního rozpočtu.

Dotaz č. 10: Zaměstnavatel má 3 ZP a 10 TZP zaměstnanců, může tedy poskytnout náhradní plnění 3+30=33 lidí x 850.000,-Kč? Zároveň tato firma prodá za 1 rok zboží za 25 mil., může tedy všem odběratelům poskytnout náhradní plnění?

O: Ne. TZP se v souvislosti s uvedeným limitem 3x nezapočítávají. Zaměstnavatel tedy může dodat za 13x36x23 726 = 11 103 768 Kč, resp. může dodat za libovolnou částku, ale odběratelé si mohou započítat jen za 11 103 768 Kč (kdo a za kolik si může započítat určí dodavatel a toto uvede ve výše zmíněné evidenci).

Dotaz č. 11: Jestliže zaměstnanec OZP zemře a nelze za něj sehnat náhrada, vznikne nějaký postih mezi zákazníkem a dodavatelem (protože zákazník pak musí zaplatit odvod)?

O: Vychází se z přepočtených počtů, tj. odpracovaných hodin. Statistický údaj, nezáleží na příčinách, které jeho hodnotu ovlivní. Není zřejmé, o jaký postih by se mělo jednat.